Především na vesnicích se stále častěji setkáváme se zvukem sekaček. Zahrádkáři s vidinou co nejdokonalejšího trávníku sekají bez nadsázky třeba i jednou týdně, což je sice možná dokonalé na pohled, ale pro správný růst trávníku to rozhodně není optimální. A taková údržba trávníku má negativní dopad i na přírodu, neboť třeba včely nemají co opilovávat a takovým zahradám se vyhýbají.
Mnohdy až zbytečné sekání trávy a navíc na nejnižší výšku, je nešvarem dnešních zahrádkářů. Taková činnost už má dokonce i svůj oficiální název. Jmenuje se „Scalping trávníku“. Česky bychom mohli tento jen nazvat jako podseknutí nebo extrémní sečení. A zatímco zahrádkáři se do něj v posledních letech pustili naplno, tak naopak ve velkých městech zpravidla technické služby nebo podobné instituce sekají trávu přibližně dvakrát až třikrát do roka, a to nejčastěji v průběhu jara a na přelomu léta a podzimu.
Extrémní sečení vede k řídnutí trávníku a může mít negativní dopad na jeho zdraví. Časté sekání trávy vede k poškození, následnému vysoušení a žloutnutí trávníku. Problém je, že při scalpování se travní stébla sekají na velmi nízkou výšku, často až na samotnou zeminu. Výsledkem sice je, že trávník je vysoký zhruba dva centimetry, ale je suchý a prakticky mrtvý. Zahrádkáři pak musí často provést rozorání a nové zasetí trávníku, což je současně nákladné. A světe div se, jakmile zelený trávník jen trochu povyroste, už se zase rozjíždí sekačky na plné obrátky.
Časté sekání trávník postupně zabíjí
Základními faktory scalpingu jsou stres trávníku a zvýšené riziko jeho vysychání. Častým podsekáváním trávníku vystavujeme rostliny stresu, protože je zbavujeme důležitého krytu, který je chrání před sluncem a větrem. Bez ochranného krytu se trávník vysušuje rychleji, což může vést k jeho žloutnutí a dokonce i úhynu. Kořenový systém trávníku je navíc stejně hluboký, jako je výška samotného trávníku. Pokud tedy trávník sekáme na výšku dvou centimetrů, kořeny dosahují stejné hloubky. Tím trávník oslabujeme a ten se stává náchylnějším k nejrůznějším chorobám a dříve nebo později uhyne.
Scalping trávníku s sebou pak nese i další rizika. Podsekávání vede k řídnutí trávníku, což následně mění zelený trávník v žlutohnědou plochu. V neposlední řadě pak trávník, který má něco mezi jedním až dvěma centimetry, nedokáže pořádně zadržet vodu a při přívalových deštích se tak voda ani pořádně nevstřebá, ale přes trávník jen plynule přeteče. Například při výšce trávníku do 2 centimetrů se vstřebá jen asi 20 procent dešťové vody.
A jak tedy správně sekat? V prvé řadě je nutné si nastavit správnou výšku sečení. Udržitelnou a bezpečnou výškou sekání trávníku jsou 4 centimetry. Vhodné je sekat ostrými noži v sekačce, protože tupé nože mohou trávník spíše vytrhávat. A důležité je vyhnout se sekání trávy v odpoledních hodinách, kdy je největší riziko vysychání trávy.
„Držíme pravidlo, že budeme sekat včas a nebude to při vysokých teplotách, maximálně do 26 stupňů Celsia. Při vyšších teplotách by se sekat nemělo“
– Marie Straková, spolumajitelka firmy Agrostis Trávníky
To někteří odborníci dokonce hlasitě zdůrazňují. „Držíme pravidlo, že budeme sekat včas a nebude to při vysokých teplotách, maximálně do 26 stupňů Celsia. Při vyšších teplotách by se sekat nemělo,“ uvedla pro internetový magazín o přírodě Ekolist Marie Straková, spolumajitelka firmy Agrostis Trávníky, která je zároveň absolventkou Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Sama Straková dále také uvádí, že pro vývoj některých druhů hmyzu je potřeba, aby rostlina dozrála. To znamená neposekat ji. „Pro tyto případy se nabízí řešení výběrovou sečí, kdy určité rostliny prostě obsekám a nechám je růst,“ dodala pro Ekolist Straková a doplnila, že pokud chceme brát ohled na hmyz, můžeme sekat i mozaikovitě. „Neposekat všechno naráz, ale postupně, aby se hmyz vždycky mohl přesunout na nějakou neposekanou plochu,“ doplnila Marie Straková.
Scalping trávníku s sebou totiž kromě samotné údržby trávníku a jeho nevzhledné podobě přináší i další negativní vliv. Neustálé sekání trávy totiž ubírá potravu důležitým včelám, kterým jsme se věnovali v jednom z dřívějších článků. Neustálým sekáním trávníků odstraňujeme luční kvítí, jako je například jetel, sedmikrásky, pampelišky a další kvetoucí rostliny, které jsou pro včely především na začátku jara první potravou.
Jak uvedla Marie Straková ze společnosti Agrostis Trávníky, je tak vhodné rozdělení sektorů vhodné aplikovat i na zahrady. Při větší rozloze se doporučuje si rozdělit plochu na dva sektory a nejprve sekat jeden a až dozrají a dokvetou květiny v tom druhém sektoru, tak ten pak posekat. Přitom ale tentokrát nesekáme první sektor, kde mezitím dozrají jiné druhy lučních květin a trav. Díky tomu zajistíme nejen potravu, ale i případný úkryt pro hmyz a drobné ptáky.
Kdy je scalping naopak vhodný
I přesto se ale najdou případy, kdy je scalpování trávníku nezbytné nebo vhodné, nicméně jde doslova o ojedinělé případy. Scaling trávníku se doporučuje například v případě, kdy je třeba vyčistit trávník od mechů, plevelů nebo mrtvých stébel. Nicméně v takových případech by se mělo scalpování provádět opatrně a následně bychom měli trávník kontrolovat a prázdná nebo řídká místa neprodleně dosévat.
