Není nad to, když se ráno člověk probudí, vyjde se snídaní na zahradu a slyší bzukot včel, čmeláků a dalšího hmyzu. Nicméně ještě před třiceti lety byl tento zvuk daleko intenzivnější. Včel totiž bývávalo jednoznačně víc, než dnes.
Pro srovnání nejprve pár údajů, které ale jasně vypovídají o tom, že včel drasticky ubývá. Zatímco v roce 1990 bylo v České republice evidováno celkem 807 tisíc včelstev (přibližně padesát až šedesát tisíc včel), v roce 2020 to bylo jen 694 tisíc a v roce 2022 dokonce jen 610 tisíc včelstev, které spadaly pod Český svaz včelařů. Za 32 let tak je v České republice viditelný jasný radikální propad počtu včel téměř p čtvrtinu!
Proč včely tak rapidně ubývají?
Za masívním úbytkem včel je hned několik faktorů. Mezi těmi nejzásadnějšími je úbytek přirozených stanovišť a znečišťování životního prostředí včetně používání pesticidů.
Úbytek přirozených stanovišť: Velké louky, pole a další lokality, které ještě před několika lety byly přirozeným domovem včel, se proměnily v rozsáhlé průmyslové zóny, ještě rozsáhlejší komerční lokality, případně nové obytné zástavby s náměstími, kde luční květenu nahradily monotónní kultury stromů, keřů a anglických trávníků – to ještě v tom lepším případě. Včely tak prakticky umírají hladem.
Znečišťování životního prostředí a používání pesticidů: Znečišťování prostředí, především vzduchu, je dalším faktorem ovlivňujícím možnost života včel. Průmyslové podniky i nadměrná silniční doprava přispívají ke znečištění ovzduší. A pomyslný hřebíček do rakve pak tvoří používání pesticidů, insekticidů a herbicidů používaných v zemědělství. Jejich použití totiž má prokazatelný vliv na nervový systém a orientační schopnosti včel, které tak v přírodě umírají.
„Celkově dochází ve světě k úbytku včelstev. V České republice jsme národem včelařů, a jakákoliv péče o včely pomáhá, ale jedná se o globální problém.“
– Dalibor Titěra, Výzkumný ústav včelařský
Nejde přitom jen o problém České republiky, ale prakticky celého světa. Pro webové stránky spolecenskaodpovednost.cz to například v minulosti potvrdil také Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského. „Vliv na stav a kvalitu včelstev mají především tři faktory, a to zmenšující se životní prostor, kdy ubývá zemědělské půdy a jejich přirozeného prostředí, dále pak klimatické změny a s nimi související suchá období, a v neposlední řadě pak používání prostředků pro zvýšení zemědělských výnosů, tedy lidově řečeno chemické přípravky, které pro toto používáme. Celkově dochází ve světě k úbytku včelstev, a to významně. V České republice jsme národem včelařů, a jakákoliv péče o včely pomáhá, ale jedná se o globální problém,“ uvedl Titěra.
Důsledek úbytku včel může být fatální. Protože včely jsou důležitými opylovači rostlin, a to včetně těch, které jsou pro nás důležité pro výrobu nebo pěstování potravin, úbytek včel může vést ke snížení úrody a tím i k nedostatku potravin. Úbytek včel může mít také ekonomické důsledky pro zemědělství, protože snížené opylení může vést k nižšímu výnosu plodin. A v neposlední řadě je důležité si uvědomit, že včely jsou důležitou součástí ekosystémů, a jejich úbytek může mít nepříznivé účinky na ostatní živočichy a rostliny.
Jak můžeme včelám pomoci?
Pokud se nezmění náhled na včely legislativně (což ani není v plánu), můžeme alespoň trochu pomoci my jako jednotlivci. Forma pomoci se dělí na dva segmenty, a sice pokud jste majitelem zahrady (na rozloze příliš nezáleží) a nebo pokud jste obyvatelem v panelovém domě s balkonem i bez.
Jsem majitelem zahrady: Zasejte na části zahrady luční kvítí. Můžete si již zakoupit konkrétní směs pro včely, případně zasejte více druhů květin, jako je brutnák, jetel, měsíček, sléz, svazenka či světlice, včely mají rády také dobromysl. Jednoznačně omezte sekání trávy, případně si zahradu rozdělte na dva segmenty a sekejte je střídavě jednou za dva měsíce. Zajistíte tak, že po posekání jedné části zahrady stačí vyrůst a a následně se znovu vysemenit luční květena. Pro zajištění zdroje vody se doporučuje umístit například malé jezírko s plovoucími květinami, které poslouží jako pítko.
Jsem obyvatelem bytu: Na okenním parapetu zkuste do truhlíku vysadit dobromysl nebo směs lučního kvítí. DO většího truhlíku na okenní parapet umístěte také podmisku pod květináč, do které nasypete říční kamínky a dolejte do misky vodu, což poslouží jako pítko. To můžete instalovat také na balkoně, kde můžete věnovat větší prostor lučnímu kvítí a kvetoucím bylinám. Hmyzí hotel bude pro včely příjemným místem pro odpočinek.
Města například začala v parcích a na dalších zelených plochách ve velkém vysazovat luční květiny. A nejde přitom jen o velkoměsta, jako je Praha, Brno nebo Ostrava. Známé jsou případy, kdy se k podobným podnětům přidala i menší města (Zlín, Ústí nad Labem atd.) i malé vesnice. A řada institucí například na střechy svých objektů instalovala včelí úly, které následně obhospodařují. Kromě toho, že tím zamezují úbytku včel, tak tím nabízí i možnost včely sledovat. A je to úchvatné…
