Především na loukách, vřesovištích, skalách nebo třeba v otevřených lesích a na loukách je možné spatřit ještěrku. Užitečný tvor, který nám pomáhá hravě likvidovat drobné škůdce od mšic po mouchy, zaujímá ale nezastupitelné místo i v našich zahradách, pokud jim k tomu dáme prostor. Nicméně i kvůli rekultivaci krajiny a proměnám zahrad na sterilní zelené plochy jich pomalu ubývá.
Milují sluníčko, vyhřívají se na hromadě kamení
Ještěrka obecná je denním živočichem a vyhledává nejvíce slunná a suchá místa. V létě je tak možné je najít například na hromadě kamenů, vyschlé zemině nebo třeba na okrajích lesů či zídkách. Důležité je také poznamenat, že každá ještěrka má své teritorium, které málokdy opouští. V tomto místě se ještěrka pohybuje, hledá potravu i následně klade vejce.
Nejčastěji je můžeme spatřit na jaře a v létě, kdy se na slunci vyhřívají, aby zvýšily svojí tělesnou teplotu a mohly se lépe pohybovat. A pářit. K němu dochází zpravidla v květnu a červnu, kdy samice kladou vejce do vyhrabaných jamek v zemi. Malé ještěrky se líhnou po dvou až třech měsících. Na podzim si pak ještěrky vyhledávají úkryty pod kameny, kořeny stromů nebo pukliny ve skalách, kde následně přezimují. Pokud takový úkryt nenajdou, nepohrdnou ani hromadou listí nebo na zahradě uloženým kompostem.
Mezi nejčastější návštěvníky na našich zahradách patří ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka obecná. V českých podmínkách se ještěrky dožívají zpravidla deseti až dvanácti let, pokud žije v přívětivém prostředí bez predátorů, tak nejsou výjimkou ani patnáctileté ještěrky. Mezi predátory patří například někteří ptáci, ale i ježci, lišky, hadi, rejsci a na vesnicích se mezi predátory řadí i kočky.
Ještěrka má nicméně jednu známou vlastnost, díky které se jí daří si zachránit život. V případě útoku predátora totiž ještěrka dokáže oddělit ocas od zbytku těla. Ten se pak díky nervovým zakončením hýbe ještě více, čímž upoutá pozornost predátora a sama ještěrka se pak dokáže ukrýt v bezpečí. Ocas ještěrce doroste přibližně za měsíc. Málokdo pak ví, že ještěrky se pak pro ocas vrací a pozřou ho, neboť si do něj ukládají až 60 procent tukových zásob. Ještěrka živorodá se pak dokáže bránit ještě jedním vcelku netradičním způsobem, kdy se přetočí na záda a „dělá mrtvou“. To ještě doplní o vypuštěnou kapku krve z tlamičky.
Ještěrky jsou chráněné zákonem, nechytejte je
Ačkoli především mezi dětmi je lákavý odchyt ještěrek, tato činnost není povolená. Ještěrky obecné a ještěrky zelené jsou totiž v České republice chráněné jako silně (respektive v případě ještěrky zelené jde dokonce o kriticky) ohrožený druh, a to podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon tak zakazuje jejich odchyt, chov v zajetí a nebo prodej. Ochrana se týká všech vývojových stádií a dokonce i sídel. Je tak lepší je pozorovat v přírodě nebo jim třeba upravit část zahrady a sledovat je v klidu tam.
