Invazivní, ale za to se širokým spektrem účinků. Tak by se dala v kostce nazvat máta peprná, respektive prakticky všechny její odrůdy. A že jich je. Zatímco běžně známe mátu peprnou, švýcarskou nebo s příchutí nejrůznějšího ovoce, jako je jahoda, pomeranč nebo citron, botanici a bylinkáři evidují minimálně tři desítky druhů máty, které se navíc mezi sebou dále kříží, takže toto číslo není definitivní.
Popis a účinky
Máta je vysoká bylina s dřevnatým oddenkem, s podzemními i nadzemními výběžky, s až 80 centimetrů vysokými čtyřhrannými lodyhami. Přímo u země nejsou příliš olistěné, nevětví se. Silné větve se pak rozdělují zhruba v třetině výšky rostliny. Listy jsou 4 až 8 centimetrů dlouhé a 1,5 až 2 centimetry široké, nepravidelně ostře pilovité zbarvené do zelena. Po zamnutí mají typickou žvýkačkovou osvěžující vůni. Květy mají pětizubý a na okraji řasnatý kalich. Máta kvete od července do září.
Pro své široké spektrum účinků se máta využívá v mnoha sektorech. Z hlediska trávení zmírňuje nadýmání, plynatost, žaludeční křeče a zvracení. Uvolňuje ale také dýchací cesty, zmírňuje kašel, rýmu a nachlazení. Šálek mátového čaje ale také zklidňuje nervy, působí proti stresu a nespavosti a pomáhá při bolestech hlavy a migrénách. Mast z máty zmírňuje vyrážky a ekzémy, celkově pak osvěžuje dech a posiluje imunitní systém. Díky tomu všemu patří mezi nejpoužívanější léčivky, které mají osvěžující účinek a pomáhají s mnoha zdravotními problémy.
Pěstování
Ačkoliv lze mátu pěstovat ze semínek, nejlepší je si koupit již vzrostlejší sazenice. Semena zaséváme na jaře nebo na podzim, stačí je lehce zatlačit do substrátu. Vhodné jsou především sazenice prodávané na farmářských trzích nebo v hobby marketech, naopak nevhodné jsou rostliny v supermarketech, neboť ty jsou určené spíše pro okamžitou spotřebu. Máta má ráda slunné či polostinné stanoviště s vlhkou propustnou půdou, uvítá místo chráněné před silným větrem. Máta je silně invazivní, takže v případě výsadby na zahradu se doporučuje místo ohraničit ideálně do hloubky alespoň 30 centimetrů.
Zpracování a využití
Nejrozšířenějším zpracováním máty je její sušení. Suší se celé rostliny uvázané do svazků až po deseti rostlinách, které se předtím nůžkami v době květu odstřihnou u země. Rostliny netrháme, protože tím může dojít k poškození kořenů nebo vytržené rostliny i s kořenem. Menší rostliny je ale možné sušit například v dřevěných bedýnkách například na půdě při běžné teplotě nepřesahující 35 stupňů.
Čerstvou mátu lze použít například pro ozdobení sladkých dezertů, jako dochucení do džbánu s vodou a nebo nejtypičtěji pro výrobu čaje podporujícího trávení. Pomáhá také při nachlazení. Hrst čerstvých listů nebo lžičku sušených listů zalijeme vroucí vodou a necháme 5 minut louhovat. Čaj pijeme nejlépe vlažný. Nadměrné užívání máty ale může způsobit pálení žáhy.
Mátu je ale možné využívat i k dalšímu zpracování. V podobě vonných olejů se máta využívá pro aromatické lázně či osvěžení vzduchu. Krémy s přídavkem máty pak zklidňují pokožku a zmírňují svědění. Lidé s vysokým krevním tlakem nebo alergií na mentol by se ale měli před užíváním máty poradit s lékařem. Při dlouhodobém užívání může mít máta nežádoucí účinky.
Tip Medvěda bylináře
Kdo je v létě „přemátovaný“ nebo si rád vychutnává mátové lahůdky v zimě, může si v létě připravit lahodný Mátový sirup podle Medvěda bylináře. Ten lze připravit jak z čerstvé máty, tak i z té sušené prakticky kdykoliv během roku. A kdo má rád něco krapet ostřejšího a výraznějšího, může vyzkoušet Mátový likér podle Medvěda bylináře. Jeho příprava ale zabere pár dnů.
