Tato nenápadná rostlina s drobnými jehličkami a jemnými bílými až růžovými květy by neměla chybět na žádné zahradě. Má totiž antiseptické, protizánětlivé a antibakteriální vlastnosti, což ho činí užitečným při léčbě nachlazení, kašli nebo zánětech. Ne nadarmo je nazývána přírodním antibiotikem. Navíc podporuje dýchací cesty, trávení a imunitu. Rostlina je navíc uklidňující, takže pomáhá při stresu, nespavosti nebo úzkostech například ve formě čaje.
Popis a účinky
Tymián obecný je trvalka. Stálezená bylinka dosahující výšky 20 až 30 centimetrů má čtyřhranné stonky, které se stářím rostliny postupně dřevnatí. Má drobné tmavozelené listy připomínající jehličí, květy jsou drobné bílé, růžové nebo i modrofialové. Rostlina kvete od května do září a její účinky jsou nejsilnější v období před nebo po kvetení. Aroma rostliny je intenzívní a typické s nádechem koření.
Pro antiseptické, protizánětlivé a antibakteriální vlastnosti má tymián přezdívku jako přírodní antibiotikum. Tymián pomáhá při kašli, zánětech průdušek, bronchitidě a astmatu a díky antioxidantům pomáhá posilovat imunitní systém. Účinně bojuje také proti křečím, bakteriím, plísním a kvasinkám včetně stafilokoků. Thymol obsažený v rostlině má protizánětlivé vlastnosti, a proto by se měl tymián užívat také preventivně. Z hlediska stravy pak stimuluje tvorbu žaludečních šťáv, a proto podporuje trávení a pomáhá při nadýmání a průjmech.
Pěstování
Tymián je nenáročnou bylinou. Pěstovat ji je možné jak od semena, tak i ve formě větších sazenic koupených na farmářských trzích nebo v hobby marketech. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště, dobře propustnou půdu a pravidelnou zálivku. Ta ale nesmí být vydatná, protože tymián je spíše suchomilnou rostlinou. Hnojení není nutné. Na zimu se doporučuje rostlinu na zahradě zakrýt chvojím. Na zimu se doporučuje tymián nestříhat, protože díky tomu snadněji přezimuje.
Zpracování a využití
Stříhání větviček, jejich následné sušení a následně užití například ve formě na čaje je nejobvyklejší způsob zpracování tymiánu. Tymián se sklízí nejlépe před polednem za slunečných dní, než začne kvést. Po usušení se drhnutím ze stonku snadno odstraní malé lístky, které je vhodné uzavřít do temnější sklenice. Usušenou bylinku je pak možné využít do čajů i k vaření
Sušený tymián je nejlepší užít ve formě čaje. Jednu čajovou lžičku přelijte vroucí vodou a nechtě zhruba 3 až 5 minut louhovat. Čaj se pije vlažný třikrát denně, nedoporučuje se jej ale pít dlouhodobě – nejdéle 7 dnů. Pro posílení účinků při nachlazení můžete přidat také majoránku, která pomáhá při tlumení kašle. Lze jej využít také při inhalaci, jako ústní vodu nebo kloktadlo pro desinfekci dutiny ústní. Tymián je možné využít také při léčbě močových cest a močového měchýře. Ve formě mastí nebo obkladů je možné jej využít také k ošetření bércových vředů, hnisavých ran nebo akné.
Podstatné je využití také v kuchyni, a to k dochucení pečeného kuřecího, vepřového, skopového masa a zvěřiny. Příjemnou chuť tymián dodá také k lososu nebo tresce. Využít se dá také do rajčatové či houbové polévky stejně, jako k pečeným bramborům, paprikám, cuketám nebo rajčatům. Ideální je také přidat ho do chlebového těsta.
Tip Medvěda bylináře
Během podzimu a zimy Medvěd bylinář doporučuje si jednou denně dopřát lžičku Tymiánového sirupu podle Medvěda bylináře. Intenzívnější účinky tymiánu je pak možné vyzkoušet například v tinktuře Medvědovy Tymiánky. Recepty na oba dva recepty budou doplněny na přelomu léta a podzimu, kdy je téma těchto produktů nejaktuálnější.
